Jsou chvíle, kdy víte, že zažíváte něco výjimečného. A právě takový byl náš týden na Partille Cup 2025.
Od začátku jsme věděli, že to bude velká věc – ale upřímně, ani ve snu by nás nenapadlo, jak moc nás tenhle turnaj zasáhne, obohatí a posune. Nejen jako tým, ale i jako lidi.
S mladšími žákyněmi z Handball Astra Praha jsme se vydali na cestu do švédského Göteborgu. Čtrnáct holek ročníku 2012 a mladších, dvě trenérky – Veronika Novozámská a Radka Václavíková – a srdce plné očekávání. Cesta autobusem společně s dalšími 3 týmy byla zábavná, ale vyčerpávající. Zpestřením pro všechny byla jistě cesta trajektem.
Chtěly jsme hrát, bojovat, poznávat, zlepšovat se. Ale taky jsme si chtěly turnaj užít a zažít něco, co se neděje každý den. A přesně to se stalo.
Nešlo jen o házenou – šlo o něco víc
Partille Cup není jen o tom, kolik gólů dáte nebo kolik zápasů vyhrajete. Jasně, sport je v centru všeho – ale to, co nás opravdu dostalo, byla atmosféra. Všude kolem nás stovky týmů, trenérů, rodičů a dobrovolníků z celého světa. Všichni tam byli pro stejnou věc. Házená byla tím společným jazykem, který propojoval lidi napříč kontinenty, kulturami, zvyklostmi.
A právě tahle atmosféra – otevřená, přátelská, inspirativní – nás naplnila obrovskou chutí být lepší. Vidět, jak házenou hrají děti ze Švédska, Islandu, Španělska, Egypta, Norska nebo třeba Brazílie, to je zkušenost, která se nedá jen tak popsat. A přitom se mezi tím vším neztratit, ale naopak – obstát a zanechat svou stopu – to je něco, co nám zůstane navždy.
Být součástí něčeho tak velkého
Jedním z nejsilnějších momentů byl pro nás slavnostní zahajovací ceremoniál v hale Scandinavium, kde jsme jako vlajkonošky nesly v průvodu národů českou vlajku před zraky více než třinácti tisíc diváků. Holky měly slzy v očích – a my trenérky s nimi. Byl to moment, kdy si uvědomíte, že reprezentujete nejen svůj klub, ale celou házenkářskou komunitu. Z každé země byl vybrán jeden konkrétní klub, který měl tu čest být součástí něčeho, co přesahuje běžnou sportovní sezonu. A také každý měl připraven nějaký tradiční národní prvek, převlek, kostým. My jsme díky Radkovi Bendovi a jeho firmě Polep.to a jedné šikovné mamince, zaznamenali úspěch s plášti, které nesly jak národní, tak klubové prvky. Holky si do tradičních házenkářských copů zapletly červené stužky a udělaly velkou parádu.
I obyčejné věci byly najednou výjimečné. Společné bydlení na škole, snídaně u švédských stolů, ranní cesty tramvají na zápasy, procházky městem, návětěva památek a muzea Universium, co víc, vykoupaly jsme se taky v moři, které nás překvapilo nezvykle příjemnou teplotou.Každý den přinesl novou vzpomínku. A taky nové přátelství – kluci z norského Elverumu, zasáhli nejedno astrácké srdíčko. Tyhle věci se nedají naplánovat, ale právě ty dělají tenhle turnaj tak silným.
Vypíchnout musím také naprosto bezchybnou organizaci a vysokou úroveň celého turnaje včetně péče o trenéry. Ať už v podobě Leaders lounge nebo připravených matrací na škole, kde jsme byli ubytovaní. Jeden z nejznámějších trenéru světa, Nikolaj Jacobsen, trenér dánské reprezentace mužů, poctil turnaj svou návštěvou a věnoval mu vzkaz, který nelze než kvitovat. “”Everyone should play here at least once in their career”.
Inspirace, která zůstává
Jsme opravdu vděční, že jsme mohli být součástí něčeho takového. Vidět házenou na téhle úrovni, hrát proti týmům, které vnímají hru jinak než my, učit se od nich, inspirovat se jejich stylem… to člověka nutí přemýšlet, jak dál. Setkání se skandinávskou házenou založené na síle, rychlosti a osobnímu souboji jeden na jednoho, ale také obrovském respektu k soupeři. Výsledek hraje druhé housle…
Co bychom mohli dělat jinak, co zlepšit, kam se posunout. A tenhle impuls je možná tou největší hodnotou, kterou jsme si z Göteborgu přivezli.
Zároveň to byla obrovská škola pro nás trenérky. Mít možnost porovnat přístupy, mluvit s trenéry z jiných zemí, sdílet radosti i starosti… to všechno vás jako člověka formuje. A já věřím, že i díky tomu budeme lepší – nejen na lavičce, ale i v přístupu k dětem, ke sportu, ke komunitě.
Třešničkou na pomyslném dortu byla naše účast na finálovém utkání národních mládežnických reprezentací chlapců U18 mezi Islandským a Španělským celkem. Aktivní vysunutá obrana, rychlá, silová hra. Nádhera.
A teď pár faktů a výsledků…
Abychom to trochu zasadili do čísel: Partille Cup 2025 přivítal přes 1 267 týmů ze 35 zemí světa. Na více než 60 hřištích se odehrálo přes 4 000 utkání. V kategorii G12, kde jsme nastoupily i my, startovalo celkem 143 týmů.
Holky z Handball Astra Praha odehrály 7 zápasů, z toho čtyři vyhrály třikrát prohrály. Postoupily do B‑playoff, kde v dramatickém osmifinále podlehly po prodloužení týmu z Norska v poměru 10:9. I přesto holky ukázaly, že mají sílu, charakter a týmového ducha. Díky tomuto výkonu se umístily mezi nejlepšími 40 týmy z celé Evropy ve své kategorii – a to považujeme za skvělý výsledek, který navíc nebyl jen o skóre, ale hlavně o způsobu hry, nasazení a odvaze.
Partille Cup je podle nás špička mezi turnaji a odvezli jsme si z něj novou generaci odhodlaných házenkářek.
Děkujeme všem, kteří nám umožnili zažít tuhle zkušenost – Jiřímu Jakoubkovi za organizaci, rodičům za důvěru, klubu za podporu. A hlavně děkujeme holkám, že do toho šly srdcem. Bylo to krásné. Náročné. A nezapomenutelné!
A pokud tenhle článek čte někdo, kdo váhá, jestli má smysl jet na Partille Cup – vzkazujeme jedno: rozhodně má !
A my? Už teď setěšíme, že jednou zase vyrazíme.
Veronika
